Tak pokusím se zde sesmolit nějakej report z frankfurtu. Vyrazili jsme v pondělí v jednu odpoledne z Prusinovic (zlínský kraj) já a moje kamarádka, s tím že další mravenec se k nám připojí v praze. Cesta probíhala v klidečku do příjezdu do olmika, kde jsme zjistili, že náš leo express do Prahy nejede! Výborný začátek. Prej všechny leoše nejeli kvůli zamrznutým drátom. Takze super ještě, že máme dráhy. Do prahy jsme teda přijeli asi s hodinovým zpožděním. V praze jsme se setkali s naším třetím mravencem do party a naše prodigy parta byla úplná.

Náš bus do frankfurtu jel ale až v 11, takže bylo pořád moře času, tak jsem napsal kámošovi co žije v praze, ať nás vidláky trochu provede po praze. Chvíli jsme koketovali nad myšlenkou jit se podívat na stromek,ale hospoda vyhrála. Tak jsme zapadli do nějaké knajpy kousek od hlaváku, padlo několik pivek, k tomu něco dobryho na jídlo, ideální před večer. Kolem půl desáté jsme se rozhodli vydat dál. Kámoš nas doprovodil na florenc, tam jsme sním ještě dali pár štamprlí naší slivovičky a rozloučili jsme se, on šel spát, my vyhlížet autobus. Jeli jsme s regiojetem, cesta proběhla poklidně, seděli jsme úplně vzadu ještě s nějakým mladým slovákem, kterej jel do dusseldorfu makat, sním jsme taky dali ještě kořalku a šli spát.

Probuzení bylo ráno před šestou ve frankfurtu. Hned po příjezdu jsme šli na vlakáč, podívat se po skříňkách na uschování věcí, protože mě známá upozornila, že mě na koncert v žádném případě nepustí s batohem (bezpečnostní opatření). Hodili jsme si tam tedy batohy s tim, že se ještě v průběhu dne vrátíme,si nabrat věci, co budem potřebovat, jako lístky, slivovicu a tak dál a šli jsme najít misto konání. Hala byla necelý dva kiláky od nádru, takže pohoda. Docela mě překvapila, protože to byla stará hala z počátku 20. století, jsem si říkal, že to musíme zbořit . Jinak frankfurt celkem moderní město, všude samá banka, mrakodrapy a tak. A všude bylo čisto a ani zástupy emigrantů co nás chtějí zabít jsme nikde nepotkali. Co mě hodně překvapilo je nádraží. Proti praze 100 a 1. Samozřejmě pro frankfurt. Ráno jsme strávili bloncáním po městě, šli jsme se podívat k řece, trochu jsme popili a tak. Po obědě jsme šli sednout do hospody. Hospoda byla malá, útulná v anglickým stylu. Dali sme pivo (nevim co to bylo, ale hrůza) seděli a kecali o koncertu. Pijem pijem a z ničeho nic slyším light up the sky, a hele barmanka asi taky posloucha prodigy, protože tolikto měla na vyzvánění, tak jsem se s ní dal do řeči a vypadlo s ní, že jde taky. Ani nevím kolik sem dal piv, ale bylo to fakt za trest. Postupem se ve mě začala probouzet nervozita nebo spíš napětí před koncertem. Kolem páté odpoledne jsme se vydali směr festhalle. Když jsme dorazili, byli jsme jedni z prvních u haly. V klidu jsme sedli pili slivovici kouřili a tak., Kolem 7 večer začali pouštět do vnitř. Počkali jsme než přejde ten první nápor a šli dovnitř. Hned jsme se zastavili u stánku s merchem, nakoupili si hadry a šli si najít nějaký dobrý místa.

Předkapela slaves pro mě dobrý, znal jsem je i před koncertem, takže spokojenost. Hráli docela chvilku ale stačilo, teď už vyhlížet The PRODIGY!!! Úvod show perfektní projekce předku autobusu na plátno , které spadne, naprosto super laser show. Po klasickým all my people in frankfurt klasika na start breathe.. se svýma mravencama jsem vydržel asi 3 písničky a zatím co oni se chtěli odebrat spíš někde do zadu, ja se tlačil dopředu do největšího varu. Nebudu popisovat song za songem jen ty co mě fakt bavili nebo nějak zaujali. Třeba omen, song co znám dlouho a nic mě na něm nepřekvapí, sem si teď neskutečně užil, nevim čím to je, snad tím, že jsem ho dlouho neposlouchal ale pecka. Další super věc, která me rozsekala bylo voodoo people. Super světla pogo jak hajzl. Jinak klasiky.. konečně sem slyšel live no good, taky everybody in the place a FIREEE!!. Co se týče nových věcí light up the sky super, we live forever taky hukot,ale největší námrd pro mě bylo need some1. Živě je to top song. Co mě potěšilo je, premiéra songu no tourist, ikdyz for me to není nijak boží song, viděl jsem live premiéru a to se počítá. Jinak co mě mrzí, že už nehrají invaders must die, tu jsem měl vždycky moc rád.. jinak klasika fire starter, smbu, run, nasty atd.. dali myslím 7 novych věcí, což je fakt dost, ale nevadí. koncert zakoncili timebomb a byl konec, trochu jsem doufal v outro out in space, ale to se nekonalo.. nevadi snad příště. Po koncertu sem našel svoje mravence a šli pro věci do šatny. Před halou jsem si uvědomil, ze skoro nemůžu chodit. Hrozná bolest lýtek. Cesta zpět hrůza, ale tak to asi všichni moc dobře znáte..

S výletem jsem maximálně spokojen, podíval jsem se zas někde ven, užil jsem zase po dlouhé době prodigy, je potřeba si vyhodit z kopýtka.. ps bolest lýtek je ještě horší než v úterý, příště možná nebudu furt skákat, užijte si lucembursko. Pps omluvte chyby, snažím se to opravit, ale od školy jsem toho moc nenapsal ani nepřečetl...

Díky ti za report, možná není na 1 ze slohu, ale ser na to, to není ničí. Hlavně, že je od srdce. Jinak taková klasická prodigy akce - zbořit se před koncertem, zbořit sebe/halu/ostatní na koncertě a pak zbořenej ject dom. Přesně tak to mám rád Kua jak já vám závidím ty koncerty. Mám pocit, že to "vyhození z kopýtka" jak píšeš, je přesně to, co bych teď potřeboval...

to vypadá jako vydařená akce, dobré
Jen nevím jestli bych do tohoto šel autobusem, a to jste ani nepřespávali? rovnou zevling a zpět na odjezd? Do toho už bych fakt asi taky nešel, už jsem starej a zhýčkanej
Jako v ČR už jsem takhle jel třeba z Trutnova hned po koncertu autem domů to jo ale ne až ráno.

Super report. Dle Matzzových slov jsem pochopil, že nikde nepřespávali. Taky jsme kdysi tak fungovali. Teď bych to taky nedal v mém věku. Takže respekt Matzzi. Fakt už po koncertě potřebuji sprchu, jídlo a spánek. Jinak co se týče lýtek, tak si dávám před šichtou přes 110 dřepů. Po koncertě lýtka nebolí. Spíše mám problémy s kostmi. Na Bemet jsem se jednou tak vyřádil, že jsem nemohl chodit, ale kvůli mých holenních kostí. Už za pár hodin startujeme. Držte nám palce.

Spali sme v buse j:D nechtělo se mi utrácet za ubytko

Lýtka bolí ty co nesportují, já můžu prohopsat celej koncert a lýtka mě bolet nebudou spíš žebra a podobně od loktů
Jinak spaní v buse by u mě asi nehrozilo, já v autobuse neusnu, takže to by v mým případě znamenalo fičet nonstop.
Ale dřív jsme to dělali běžně, zevling na nádraží apod. teď už si rád zaplatím. Nepotřebuju extra pohodlí, stačí jakejkoliv hostel.
Poslední taková akce byla pro mě asi před 5 lety když jsem párkrát jel s kamarádkou do prahy na Queenie (Queen Revival) tak jsme zevlili do nějakých půl 5 ráno na nádru a pak jeli do Brna

Tak ja jsem tak vzyklej vzdycky cekat nekde na nadru na prvni ranní a teď jsme jeli ve 2 rano, takze pohoda... tak si uzijte lucembursko !!!!! Ocekavam nejaky lepsi pocteni nez od me

Tak všechny 4 vlajky jsou u mne. Ty nové dvě jsou povedené! Jsem rád, že v Lucembursku máme nocleh. Naposledy jsem jel na otočku v roce 2016 po koncertu Iggyho v Práglu a od té doby již jen ubytování. Nejhorší to ale bylo v roce 2013 na Frozen Festivalu ve Vídni, kdy po Prodigy jsme 7 hodin jezdili metrem na všech linkách abychom zabili čas na první ranní spoj.

My nejezdili. My byli rozvalení na lavičkách. Ten čas se tehdy strašně vlekl. Sedlísku, a mimochodem to byl Fridge festival :* .

jo Fridge festival... ten jsem zavíral, byl jsem jedním z posledních návštěvníků toho festu ve výsledku tam bylo docela dost lidí, kteří měli festival zadara a ještě na tom vydělali protože tam začali sbírat ty vratny kelímky, byli tam i tací co jich měli odhadem 50+ což při záloze 3 nebo 4€ za kelímek bylo docela solidní

Lucemburšťí...sem s reportem, fotkama, videama...nedám vám vydechnout

Musím to rozdýchat, vstřebat a hlavně si odpočinout. Pak se hecnu...no než já se rozhoupu, tak už to tady se bude hemžit reporty spolubojovníků.

Ač dojmy z koncertu a celkově z akce značně rozporuplné (poznamenáno hlavně tím, že mě a Sedlovi byl ukraden mobil ... a nejen nám) tak jsem tak přemítal cestou vlakem z prahy do brna a celkově převažují dojmy kladné.
Nevím jak dlouho mi to bude trvat protože budu muset zařizovat přes bráchu novou SIM a budu muset plašit nějakej novej mobil, ale report bude (a nebude teda určitě tak dlouhej jak z Liverpoolu)

Zdravím všechny spolubojovníky mravence. Tak jsem se dostal konečně k reportu. Všechno to začalo u mne špatně. Měl jsem v sobotu budík na 0:30 s tím, že pomalu vstanu a dám si sprchu. Pak vyjedu ze svého rodného Valašského Mezipičí fabkou do Olmíku a zaparkuju u mé pedagogické fakulty a ten kilák dojdu pěšky v klídečku na hlavní nádraží. No to byl můj plán. Realita byla ovšem krutá a plná stresů. Budík jsem na mobilku nějakým záhadným způsobem neslyšel a vzbudil mne Kufec telefonem ve 2:15 s tím, ať neberu slívku do vlaku. Vlak odjížděl z Olmíka 3:30, takže jsem měl hodinu a čtvrt na to, abych se dostal do 75 km vzdáleného města. Rychle jsem se oblíknul a vyjel za prudkého deště. Na dálnici na mne svítili ukazatele nebezpečí smyku, takže jsem ještě u toho přidával. Prostě demence. Dojel jsem kolém půl 4, rychle zaparkoval a doběhnul na nástupiště. Nakonec to mělo naštěstí ještě 10 minut zpoždění. V kupé s Kufcem, Harrym a Lukasem už následovala letitá klasika...panáky, kýbl a slámky. Na hlaváku se trochu bloudilo přes prochcané schůdky bezdomovců, ale nakonec jsme našli nástupiště busu na letiště. Na letišti jsme sedli do jedné restaurace a dali si několik ginů s tonicem. Já se šel zadarmo osprchovat do business salonku. Je to tam pouze na kauci 10 éček. Poté se k nám v restauračce přidal Lukuc a naše crew byla komplet. Po příletu do Frankfurtu jsme přestoupili na let do Lucemburku a odtud busem na hlavní vlakové nádraží a odsud rychle vlakem do města Esch přímo u francouzských hranic. Hala - Rockhal se nachází přímo naproti vlakáči a za halou se nacházel náš hotel. Takže luxusní poloha a všude kousek. Ubytováni jsme byli ve dvoulůžkových pokojích s manželskou postelí. Takže jsem se po 10 letech konečně vyspal pod jednou peřinkou s moc hodným Strýčkem Kufcem. Lukuc měl ubytko asi 3 km od nás na hostelu. Po ubytování se jsme si skočili na vydatnou véču a pár pivek do restauračky naproti hotelu a poté ještě nakoupit za hotel do obchodu pro pár šampusů. Pak návrat na pokoj a chlastání šáňa. Domluva a rozjímání. Vstup do haly byl v 19 hod a naše crew vyrazil něco málo po 19:30. Bylo to fakt asi jen 100 m. Rychle bundy do šatny a poté povinný gin s tonicem a fotky u baru. Předkapelu jsem moc nevnímal a po ní jsme se asi během 2 minut dostali do první a druhé řady. Úplná pohoda. V kotli bylo docela dost francouzů a němců. Prodigy začli hrát něco málo po 21:15. A pěkně brutal hned od začátku Breathe, Resonate, Omen a Nasty...ostré pogo - docela překvápko oproti Maďarsku letos na Fezenu. Po 4 nebo 5 tracku si šáhnu do riflí pro mobil a již ho nemohu našahat..dostanu se k Lukucovi a on mne prozvání - jsem již nedostupný, takže v prdeli. Pár dalších tracků jsem nasraný, ale nakonec pařím a poguju znovu dál až do konce. Docela lidé lítali vzduchem a pěkný surfování bylo. Lukuc mi pak sdělí, že také nemá mobil. Setlist skvělý - hráli 6-7 věcí z nového alba. Líbí se mi na živo vše dokonce i Need Some 1. Champions of London je skvělá live prasárna s hutným vokálem pana Keitha. Jsem rád, že dostal tak velký prostor v této skladbě., která má snad 5-6 minut? Poprvé v životě slyším live Fire a snad i Everybody in the Place. Po koncertu jsme potkali Paula z britské crew a dále mravence v nadživotní velikosti z Ruska, takže u obou povinné fotky. Následovala cesta zpátky na hotel a rychlé pifko na recepci a také jsem si aspoň zablokoval sim kartu. Cesta zpátky byla bez problémů. Další dny jsem řešil mobil přes pojištovnu - není to zavazadlo, takže se mne pojistka netýká a Policie je schopna zablokovat celý telefon pokud je pouze na území ČR. Takže jsem nepořídil a ten mobil je jediné negativum na celém výletu. Pozitiva převažují - poprvé slyšlím Fire a Everybody in the Place, poprvé spinkání se Strýčkem , Hráli hodně věcí z nového alba, album slyšíme něco málo měsíc po vydání live, doprava a organizace našeho výjezdu skvělá a ubytování fakt pár metrů ode všeho. Na naše nové vlajky se lidé nevěřícně koukali a někteří nám i tleskali a podávali ruce. V tu chvíli člověk cítí hrdost, že máme tak skvělou CZECH CREW!!!!

No vypadalo to opět na výživnou akci Díky za report