So... I've decided to take this shit to other ants, so they can read few experiences from this trip before I forget them.
Je to spíš trochu cestopis než report z koncertu a je to zatraceně dlouhy, takže doporučují na dlouhé zimní večery kdy nebudete mít do čeho píchnout
Koho zajímá jen část spjatá s koncertem může přeskočit cca doprostřed "7.11. Středa"
Vše začalo docela nevinně, jako vždy když se mi blíží konec běžecké sezony, začne se mi honit hlavou, že bych mohl někam vypadnout v době kdy nebudu mít tréninky. Většinou jsou to docela spontánní rozhodnutí, někdy docela na poslední chvíli, ale většinou bývají dobré a často mnohem lepší než ty dlouhodobě plánované.
Nejinak tomu bylo letos. No i když vlastně poslední takto docela narychlo naplánovaná akce byla po konci sezony v roce 2014, kdy jsem odletěl na 10 dnů na Réunion. Po Réunionu jsem se na delší dobu docela dost stáhl veřejného života do ústraní kvůli vážným rodinným problémům. Stejně tak už mě to na Prodigy tolik netáhlo, protože setlist se moc neměnil už několik let, takže jsem na koncerty jezdil spíš sporadicky a kvůli Czech Crew.
Zpětně to taky tak vypadá, z posledních koncertů si toho moc nepamatuju, spíš si tak nějak vzomenu na to co se dělo okolo. Možná je to taky kvůli tomu, že poslední co jsem si tak nějak z Prodigy hodně užil byly 3 koncerty Prodigy za sebou v Brixtonu, což byl jeden z mezníků mé Prodigy historie a posunul laťku na jinou úroveň. Přecejen "domácí" půda Prodigy, 3 koncerty za 3 dny. Fotky s většinou osazenstva Prodigy včetně Sharky, celkem unikátní věci do sbírky, jako spousta podpisu, nepoužitej jeden ticket, číslovanej podepsanej plakát atd.
Ale dost historie, jak to teda vlastně bylo.
UK je země kam mě to pořád tak nějak táhne. Pěkná příroda i na podzim, pěkná města, většinou příjemní lidé, je to v EU, takže se tam dá na občanku, je tam člověk za chvíli a dá se tam přežívat poměrně hodně levně (jen pivo je drahé). Takže při plánech jsem trochu zavzpomínal na rok 2010, na svůj první "random trip" kdy jsem se během jedno dne rozhodl, že vyrazím do Londýna a během druhého dne jsem si vše potřebné zařídil a třetí den už byl v Londýně.
Vím, že jsem tenkrát i zvažoval jiná místa jako Edinburgh a nebo Irsko. Výlet tímto směrem se ale zatím neuskutečnil. Takže první místa kam padl pomyslný prst na mapu byl právě Dublin a Edinburgh i když tentokrát s větším předstihem než 2 dny. Termín byl jasnej, někdy mezi 30. říjnem a 11. listopadem, protože to byla prostě jistota, že v tu dobu nebudu určitě trénovat.
Takže proběhlo trochu čmuchání po google mapách co kde a jak a taky zjišťování cen letenek a náhled jestli se tam dá sehnat něco levného na přespání. Luxus fakt nepotřebuju, protože na pokoji obvykle strávím celkem minimum času (přespání a sprcha), jinak jsem v luftě. Taky jsem začal zjišťovat jestli bude možnost vzít si dovču v práci, a vzhledem k tomu že víc než týden moc nepřipadal v úvahu, tak samozřejmě nutno využít i víkendu. Termín se tak celkem upřesnil na rozmezí 3.-11.11. Dovolená zjištěna a zajištěna. Zbývá teda kam pojedu.
No a samozřejmě do toho se objevily termíny UK a EU tour Prodigy. Do toho termínu zapadalo hned 6 koncertů, ale vzhledem k mé rychlosti už jich bylo několik vyprodaných. Zbývaly teda 3, takže jsem pozjišťoval jak je to s možností doplazit se do daného města a vše kromě Liverpoolu vycházelo poměrně špatně a draho. Taky jsem zjistil, že na Dublin (a spíš okolí) bych asi potřeboval trochu víc času a půjčit tam třeba auto. Takže už se hodně jistě rýsoval trip Edinburgh-Liverpool.
Tentokrát jsem plánoval "od konce" když jsem teda koupil nejdřív vstupenku na Prodigy do Liverpoolu, téměř hned na to i letenku zpět do Prahy. Ubytování jsem nechával otevřené, protože jsem ještě nevěděl, kdy vlastně do Liverpoolu dorazím. Ale možností v Liverpoolu je moře, takže to bylo na pohodu.
Sledoval jsem trochu jak je to s počasím, abych tam při courání po městě moc nezmrznul, protože zastávám názor, že nejlíp člověk pozná okolí, když se pohybuje po svých a nedělá mi problémy ujít pěšky za den klidně 30km. Teploty v Edinburghu nic moc, spíš nic než moc, okolo 7-10°C a s počasím střelba do loterie jestli člověk zmokne nebo ne.
No a už při hledání letenek jsem narazil na velmi levný spoj LPL-PMI-VIE s poznámkou "vlastní trasnfer" a trochu delší dobou cesty. Čili Liverpool - Vídeň, co je to sakra PMI a vlastní transfer? Otevřu detaily a vidím vlastní transfer, že člověk musí vyzvednout odbavené zavazadlo a znova jej odbavit mezi lety. Hmm to se mě netýká, cestuju jen s jedním báglem aka kabinové zavazadlo, tam se na tu dobu vše potřebné vejde a moje balící schopnosti jsou v tomto směru docela unikátní, takže se tam toho vejde opravdu hodně. A to zrcadlovka, 2 objektivy, druhý batoh, gopro, veškeré nabíječky, všechno potřebné oblečení a ještě zbyde místo na nějakej žvanec a flaška s pitím. Nevím jak to dělám, ale defakto vždy se vejdu uplně těsně pod povolených 8kg a požadované rozměry.
Hmm a copak je zkratka PMI? Jé Palma de Mallorca, tam bývá teplo a mezi lety jsou cca 2,5-3 hodiny volného času, letiště je hned u moře. Stálo by za to se na kratičkou dobu ohřát
Ale nakonec vyšel let zpět cenově výrazně líp z Manchesteru do Prahy a Manchester je z Liverpoolu kousek a jede tam přímej spoj vlakem. Pak jsem to vyklidnil a jen průběžně sledoval letenky a počasí v Edinburghu, ale hlavně to počasí tam vycházelo pořád hůř a hůř. Bleskla mi hlavou zase ta Mallorca, tak jsem pohledal jak je to s letenkama z Prahy nebo Vídně na Mallorcu a odtud do Liverpoolu a taky jak je to tam s počasím.
No a bylo to jasné. Autobus z Brna do Vídně vyjde na 390Kč a když k tomu přidáte letenku z Vídně do PMI, která vychází v ideální datum ještě o asi 20Kč levněji než ta jízdenka do Vídně tak to není co vymýšlet. Poletím výrazně levněji a ještě se ohřeju. Z PMI směr Manchester a Liverpool se letenka cenově taky dala. Ubytování v hostelu pěkném 4lůžkovém pokoji, kde jsme nakonec byli celou dobu jen dva, kde noc vycházela na asi 650Kč hned u středu města. Prostě perfekt.
Ubytování v Liverpoolu už jsem měl booklé taky za cca 650Kč, sice v hostelu, ale za tu cenu samostatný jednolůžkový pokoj s vlastním sociálním zařízením, asi 5 minut pomalé chůze od vlakovýho nádraži a asi 1,5km od koncertní haly. Hodnocení na webu něco mezi 8 a 9 z 10 možných, tak to bude na pohodu
Výsledná naplánovaná cesta teda 4.11. (neděle) Mallorca - 7.11. (středa) přesun do Liverpoolu - 8.11. Prodigy - 9.11. zpět do Prahy a odtud se ještě dokodrcat do Brna a do své rodné hroudy (Modřice).
Dokonce jsem zavzpomínal opět na Brixton 2012, kde jsem si záměrně vzal postarší částečně roztrhané jeansy a zánovní tričko upravené lehce k obrazu svému a tématice Prodigy, kdy jsem je po koncertech vyhodil do koše
Takže volba byla jasná, nějaké postarší jeans, které se už začínají docela trhat v místech kde nohy ztrácí slušné jméno a staré tričko Prodigy. Po zralé úvaze padla volba na Prodigy tričko pořízené někdy v době RfP 2010 (oranžový mravenec v kruhu, pod tím nápis Prodigy a na zádech termíny tour). V kotli bude horko, takže ještě rukávy pryč... jo to bude dobry
Den před odletem naplánovat finálně věci co si vezmu sebou a vyzkoušet jestli se to vše vleze - tak akorát přesně. Sakra jen ta cesta, vstávat tak, abych se dokodrcal do Brna a odtud už v 6:40 mohl vyjíždět z Brna studentem do vídně a odtud s rezervou letěť pryč... o dovolené? no hrozná představa. Ale nakonec to šlo.
Takže cesta začíná.
4.11. neděleVše šlapalo časově podle plánu, takže pohoda, všude dostatečná rezerva a nikde fronty při kontrolách. Vylezu z letiště v Palma de Mallorca a na podzim na mě sáhlo opět léto, krása, ježiš já tak strašně nemám rád zimu, to byl balzám. Dalo se tu být v krátkým rukávu a už v den příletu to bylo tak na hranici toho, že by se daly vzít i trenky. I když spousta místních tu chodila normálně v bundách. No jo, když je tu někdo pořád tak je mu pak chladno. Já přilítl z kosy do tepla
Na ubytování to bylo zbytečně brzo takže jsem už hned po příjezdu z letiště prošmatlal docela velkou část středu města a pobřeží u centra. Pak se ubytovat a vyrazit znovu do ulic, něco si nafotit trochu to poznat a ulovit něco k večeři. Ochutnal jsem i nějaké místní pivo, bylo i překvapivě chutné i když cenově ve srovnání s ČR nic moc
Na pokoj jsem pak dorazil znovu asi v půl 10 večer a spolubydla už ležel v posteli a vypadal, že se chystá spát, no co klidně byl jsem taky unavenej z cesty a pěšky nachozeno tuším přes 10km.
5.11. pondělíRáno se mi nechtělo vstávat, hlavně kvůli tomu že v pokoji bylo uplně temno, vyrážel jsem lehce po 9 a spolubydla ještě chrněl, ten to tam snad prospal nebo proválel celé
Prošmatlán defakto celý základ města, spousta fotek, docela zajímavé město i když vyloženě na památky nejsem a často říkám, že třeba do kostela nebo katedrály by mě nepustili, protože moje víra je pevná neotřesitelná tři šestky
Navšívíl jsem místní návrší z hradem nebo co to je (v pondělí zavřeno, ale dovnitř bych stejně nešel), pak dál na západ "podél vody" až do dvou dalších městeček, i když předěl mezi nimi moc poznat nebyl.
Podle záznamu GPS trackeru jsem nachodil pěšky téměř 30km. Počasí od rána až asi do 14 hodin super, normálně na trenky, pak se zatáhlo a trochu ochladilo, pohodu i když celou dobu to vypadalo na chcanec, ale nakonec začalo trochu pršet až tak o půl 7 večer. Super den
6.11. úterýNa tento den jsem si naplánoval busem návštěvu akvária, kde jsem si říkal, že strávím tak max 2 hodiny a pak vyrazím busem buď do severovýchodní části ostrova (Alcudia a okolí). A nebo možná do západní části ostrova (Sant Elm) nebo někde tam a nebo na severo-západ (Port de Sollér) nebo tam někam, prostě se uvidí
No v akváriu jsem nakonec strávil vzhledem ke krmení žraloků mnohem delší dobu, než jsem předpokládal, takže z původního plánu jet do jiné části ostrova nakonec sešlo. To už bych prostě nestihl vzhledem k četnosti (nebo spíš nečetnosti) spojů. Rychlá změna plánu, projít přes pobřeží ještě kus dál na východ (nebo spíš vzhledem k pobřeží na jih), samozřejmě pěšky.
Na pláži krátkej pokec s jedním týpkem, kterej tam přišel jako mnoho dalších využít opravdu silného větru se svým kiteboardem. Poprosil mě, jestli bych mu na chvíli nepohlídal věci, že si musí skočit ještě pro další. Za chvíli byl zpět, tak jsme ještě chvíli pokecali. Přešel jsem celou pláž, a jak skončila, tak jsem se za chvíli dostal k útesům a i když nebyly moc velké tak tohle já mám prostě rád. Na konci kousek před místem kde jsem se pak otáčel, jsem dokonce narazil na obydlí defakto vytesané do útesu, hodně zajímavé. Těžko říct jestli reálně dlouhodobě obývané, ale krátkodobě určitě. Pak zpět k nejbližší zastávce autobusu (pár km
) a odtud zpět do Palmy a ještě trochu prošmejdit večerní-noční město.
Celej den hodně foukalo od moře (hodně jako fakt hodně), takže bylo chladněji, ale mikinu jsem zapnul, až když se začalo stmívat.
Ve městě je spousta uzoučkých uliček a na spoustě míst jsou i uprostřed města graffiti. Samozřejmě nějaké běžné čmáranice, ale spousta jich je zajímavých a hodně malých obchůdků má na roletách když zavřou uděláno graffiti evidentně na zakázku. Tématicky podle toho co se v obchodě prodává, fakt pěkný. V těch úzkých uličkách mi to trochu připomnělo Stínadla ze Záhady hlavolamu
ale i když je tu večer v těch uličkách tma a skoro nikdo tu třeba není, není strachu, že by snad někdo někoho přepadl.
No dnešek byl slabší. Když nepočítám akvárko tak jen asi 22km pěšky
Že jsem nedal ten výlet do jiné části ostrova mě trochu mrzí, ale i tak to bylo výborny.
7.11. středaPoslední krátká rozlučka s teplem
vůbec se mi nechtělo protože bylo zas moc pěkně. Naštěstí jsem nemusel vyrážet nějak extrémně brzo. Ale co Prodigy v Liverpoolu čekají. Zabitá poměrně velká část dne, protože jsem letěl do Manchesteru přes Frankfurt a pak ještě dofičet vlakem do Liverpoolu.
V Liverpoolu jsem byl už za tmy, teplota byla překvapivě docela schůdná nic extra strašnýho, zimní bunda nebyla třeba i když u řeky nepříjemně profukovalo. Z nádraží rovnou na ubytování, našel jsem za chvilku.
Na recepci mě přivítala velmi příjemná a pěkná mladá slečna, vysvětlila potřebné. Pokoj v druhém patře a dala mi kartu coby klíč k pokoji. Šup výtahem nahoru. Pokoj za tu cenu naprostej luxus. Defakto centrum města hned u nádraží a všeho potřebného. Sotva jsem otevřel tak mi skoro spadla brada. Jednolůžkáč se sociálkou za 650Kč, všude krásně čisto, wifi po celé budově, dole bar (i když docela drahej)... kam se hrabe Praha na tohle
Jako nábytek byl dělanej jednoduše, z dřevotřísky, ale do dizajnu pokoje to výborně vzhledově sedlo, navíc to zvláštně vonělo celkem čerstvou dřevotřískou a dřevem.
Vyházet věci z báglu, vzít jen foťák, šrajtofli, a hurá směr řeka a najít Echo Hall (což nebyl vůbec problém). Věděl jsem, že ještě musím vyzvednout vstupenku, tak jsem vyčmuchal kde, kdy a jak. U pokladny, kde se měly vyzvedávat byl velkej plakát nevím co je to za velikost, ale asi dvojnásobná toho co byla PKO Bratislava 2009. Bohužel byl zadělanej v rámu, takže ukořistění tak cenného kousku nehrozilo
Každopádně lístek se dá vyzvednout až v den koncertu od 12h, takže na to je čas.
Hned jsem namyslel i kudy půjdu na koncert a z koncertu. Cesta jednoduchá ale proč to pak řešit v noci že. Tak že si projdu ještě trochu nějakou část v okolí a pak půjdu ulovit něco k večeři.
U řeky na mě čekalo trochu překvapení. Když jsem se původně díval do mapy tak jsou tam dvě cesty přes vodu. Nedíval jsem se na tu mapu moc podrobně, tak jsem si říkal, že to jsou mosty. Příjdu k řece a mosty nikde
si říkám, že tady něco nehraje podívám se znovu do mapy tentokrát pořádně a zjistím, že to jsou tunely
No původně jsem si říkal, že bych zítra mohle přejít po jednom tam a po druhým zpět přes řeku do protilehlýho města. No tahle možnost teda padá
Kousek od řeky několik obchodních domů ještě rozdělených na části a uličky mezi. Při courání jsem si všim že je tam i HMV, známý obchod převážně hudebních nahrávek, plakátů, hader s potisky různých hudebních uskupení a podobnýho zboží. Už tak je to docela bludiště a ještě když se k tomu přidají ozdoby značící blížící se svátky nákupního šílenství, tak se za chůze 2x otočíte a najednou zjistíte, že jste uplně jinde, než jste mysleli, že budete
Pak se mi nechtělo už moc bloudit, tak jsem mrknul do google map a zjistil jsem, že kousek ode mě je Pizza Hut. Co budu vymýšlet za kraviny je asi 8 večer, jdu tam.
Docela prostorné, ale uvnitř skoro prázdno, vybral jsem si malej stolek, sednu k němu a zjistil jsem, že tam nemají nikde něco jako nabídku jakou mají pizzu. Byl tam jen nějakej nepřehlednej nápojovej lístek. Trochu jsem znervózněl jestli to náhodou není nějaká samoobslužná pizzerie
Nechal jsem to být, a znuděně jsem si opřel hlavu o ruku a jal se zjistit, jestli se něco neudálo tady na foru a nějak jsem přestal sledovat co se děje okolo.
Najednou se někde zpoza mých zad zjevila mladá slečna (obsluha), úsměv od ucha k uchu a hned spustila strašně rychle a ještě měla pro mě trochu nezvyklej přízvuk, takže jsem z prvních dvou nebo tří vět rozumněl vlastně jen "Hi"
Takže jsem na ni překvapeně zamrkal a někde mezi její rychlou řečí se snažil najít místečko, kam bych pro ni vklínil informaci, že nejsem místní a že se sice nějak domluvím a běžně rozumím, ale ten její kulomet je na mě trochu moc rychlej, že na mě mele fakt trochu moc hrrr
Mezi tím jsem si teda už stačil všimnout, že je to moc pěkná holka, taková ta normální, přirozená krása, které by tuny líčidel naopak uškodily a ještě moooc sympatická. Tak zpomalila řeč a už to bylo docela v pohodě s dorozumíváním. Tak že bych si dal pizzu (překvapivě v pizzerii že) a jestli mají nějakou nabídku. Hned odskotačila a v momentě byla zpět s nabídkou. Poděkoval jsem. Tak zatím odešla a já se jal vybírat, co bude dnes dobrého. Vybral jsem si nějakou všehochuť.
Za chvíli se zase milá slečna zjevila. Tak jsem jí řekl co si dám a ona evidentně pozapomněla a zase spustila s úsměvem od ucha k uchu svůj kulomet, ale hned asi po dvou větách se zarazila, asi 2 sekundy ticha a pak "ups sorry" a zpomalila
Tak jsem jí řek jakou si dám a ona znova jakou že chci, tak jsem jí to zopakoval a ona, že to jo, ale ukázala na obrázek a tam byly možnosti těsta, jako jestli hodně tenkej střed a tlustší kraje, pak něco normálního a pak nějaká co byla celá taková tlustší. Vybral jsem podle obrázku zlatej střed. Ona že je k tomu v ceně "bezednej salát" nebo něco takovýho, ukázala směrem, kde bylo možny si ho nabrat a odskotačila pryč.
Překvápko, normálně to donesla na dřevěné desce na nějaké něco jak pánvičce a k tomu talířek, jen prej bacha, že je to hodně horky (jako ta pánvička) - super věc pizza na tom vydrží fakt dlouho aniž by nějak moc vychladla. A studená pizza je jak teply pivo
Tak jsem to tak tlačil do hlavy a ona procházela kolem, zastavila zeptala se jestli je vše v pořádku. Tohle mám v jakékoliv restauraci strašně rád. Když obsluha projeví zájem o to jestli je to v cajku. Navíc v případě takhle sympatické holky to potěší ještě mnohem víc. Řekl jsem jí, že vše je perfektní.
Tak se zeptala odkud jsem, že evidentně nejsem místní. Tak jsem si řek, že si z ní vystřelím a odpověděl jsem, že z Brna (Modřicema jsem ji fakt zatěžovat nechtěl, to už by bylo moc
). Bylo vidět, že se zarazila a znejistěla, tak jsem to hned napravil a říkám že z České republiky. Usmála se a co že mě přivedlo zrovna do Liverpoolu. Tak říkám, že jsem na dovolené, že jsem přijel z Mallorcy sem na otočku na zítřejší koncert Prodigy a hned další den po koncertu fičím domů.
Zvážněla, rozhlídla se okolo po lokále, zjistila, že Pizza Hut je dá se říct prázdnej, jen u jednoho stolu sedí nějaká čtyřčlenná rodinka a je u ní další holka z obsluhy. Smutně si přisedla ke stolu naproti mě a říká, že chtěla jít taky a že měla i lístek, ale nakonec nemůže, protože musí jet pryč. Tak jsme se dali do řeči.
Samozřejmě jsem vyzvídal, proč nemůže, tak že jede hned po práci do Warringtonu za babičkou a pak jedou do Bristolu, protože se její starší brácha žení. No tyjo nevím no, asi bych tlačil bráchu k tomu, aby přesunul termín svatby
Slovo dalo slovo a nakonec jsme prokecali celej zbytek otvírací doby
Musím říct, že Annie je jednou z nejsympatičtějších lidí co jsem za posledních pár let potkal. Až jsem se skoro i zamiloval
Když už se mělo zavírat, tak taky musela už začít uklízet. Platit jsem pak měl necelých 15 liber, tak jsem jí dal dvacku a ještě než stačil cokoliv říct tak odběhla. Hned se vrátila s nataženou rukou a v dlani drobné na vrácení a evidentně tam bylo úplně přesně. Tak jsem jí řek jen "It's OK". Nechápavě se na mě dívala a zase mi cpala dlaň s drobnýma pod nos. Dlaň jsem jí zavřel i s těma drobnýma a řek jsem jí "It's for you, you made my day." tak si ji teda s úsměvem nechala a říkala ať ještě chvíli počkám venku, že za chvíli jde.
Když pak vyšla, tak jsem ji ještě doprovodil k autu. Cestou jsme si povídali. U auta pak ještě říkala, že je škoda, že nemůže na ty Prodigy a že jsem tak z daleka. Dostal jsem pusu na rozloučenou a pak už odjela.... no fakt škoda
Annie mi trochu připomněla jednu mladou studentku, kterou jsem potkal na týdenní dovolené na Moravci. Většina jí lidí ji tam označovala jako "nabíječka". Hodně lidí stejně jako mě asi napadne, proto že byla "do větru", ale bylo to jinak. Řekli mi tenkrát, zkus s ní chvíli kdekoliv být, sám nebo s více lidma, to je jedno. Ta holka tě prostě nabije pozitivní energií. Annie tohle povýšila ještě o nějakej ten level výš.
Nějak jsem se pak došoural na hostel, přecejen už bylo asi 11 večer. Ten den docela slabota pěšky jen kolem 10km, no i když zas to bylo, dá se říct jen za pozdní odpoledne
Ale den, teda hlavně večer naprosto výbornej. Annie je určitě osoba, která se mi z hlavy hned tak nevykouří, jestli někdy vůbec. Taková se každej den nepotkává.
8.11. čtvrtekTak dneska to příjde.... můj jubilejní 20. koncert Prodigy! ... ale to je až večer
do té doby se toho dá ještě hodně stihnout. I když jsem si musel ještě vyzvednout ticket na pokladně u Echo Hall. Na pokladně otvírají od 12h.
Z pokoje jsem vypadl už asi o půl deváté ráno. Plán byl procourat město samozřejmě po svých. Plán kam přesně jít jsem úplně neměl jen tak zlehka orientačně. Liverpool není Londýn, takže těch hodně známých atrakcí tu není tolik. A města mi uplně tolik neříkají, takže jsem prošmatlal takové ty klasické atrakce Liverpoolu jako je Beatles ulička apod. a pak vyrazil směr nějaký park.
Něco většího bylo na východ od řeky. Nabral směr a nějakou cestou, která mě aktuálně napadala jsem se vydal tím směrem. Cestou jsem narazil zas na nějaké pěkné graffiti, něco dokonce hlídané kamerovým systémem (bylo tam na to upozornění). Křížem krážem jsem prokličkoval Rupert Lane Recreation Ground a Everton park, kde i přes to, že bylo zataženo a trochu mlhavo byly pěkné výhledy na město směrem k řece a bylo vidět i moře s větrnými elektrárnami.
Mám ještě dost času tak mrknu do mapy a je tu kus dál ještě Stanley park a vedle něj to vypadá, že je přes silnici ještě jeden, tak šup tam. Pěkný parčík i s jezírkem a místním ptactvem. Pohodička půjdu ještě omrknout ten druhej co je přes silnici. Překvápko... to druhý není park ale docela velkej starej hřbitov
tak tam už jsem nešel. Na druhé straně Stanley parku byl vidět nějakej stadion, tak že se půjdu podívat. Hmm stadion FC Liverpool
No fotbal spíš než nezajímavej se u mě řadí až téměř mezi odporné i když Liverpool je asi trochu jiná liga než v ČR a už se to asi dá považovat i za fotbal
Udělám pár fotek když míjím skupinku vřeštících paviánů (dětí ze školy na exkurzi) a pak nějaké vyšňořené papaláše jak se fotí u sochy asi zakladatele co jsem na tu dálku vypozoroval. Výdoba je u stadionu ale docela pěkná.
No nic nabral jsem pomale cestu zpět trochu jinudy, ještě se závlekem ke staré vodárenské věži (takovej hodně chudej brácha Vídeňskýho Gasometeru kdo byl na Prodigy ve vídni 2009, navíc nepřestavěný, prostě vodárenský objekt).
Zpáteční cesta byla přes Liverpoolskou univerzitu a okolo metropolitní katedrály. Kua zrcadlovku už moc nepoužívám, ale u čínské čtvrti kousek od katedrály mi najednou zařvala, že je karta plná. No asi jsem se nějak za ten rok co jsem ji nepoužíval nechal unést
Takže posledních pár fotek už bylo na mobil, ale už to nebyl nic extra, takže to nevadilo.
Teď už byl cíl jasnej - vyzvednout ticket na Prodigy, zjistit od obsluhy kdy se otvírá a kdy začíná koncert. Otvírají 18:30 a koncert začíná ve 20. Týpek mi nechtěl říct, kdy začínají přímo Prodigy. No takže je jasné, že ve 20 začíná teprve support takže Horror jménem Ho99o9. To je ještě docela dost času, bude na pohodu dojít tam cca na 19-19:30.
Zašel jsem se podívat do HMV, abych se trochu navnadil, očmuchat Prodigy vinyly a CD a podívat se celkově co tam mají. Procoural ještě někde nějakej kousek, sehnal nějakej žvanec.
Samozřejmě mě napadlo zajít zas do Pizza Hut, jestli tam Annie nakonec opravdu není. Nahlídl jsem dovnitř, ale nebyla tam.
Celkově mě ale překvapilo, že nikde ve městě nebyl ani náznak toho, že by tam měli být Prodigy. Jedno jediné místo byl ten plakát u kasy, kde jsem vyzvedával ticket. Ani vedle na osvětleném panelu s programem co se kdy koná v Echo Hall za celou zimu až do jara nebyli Prodigy napsaní, takže lokální propagace NULA.
Pak jsem se chvíli se hodil do klidu a můžu vyrazit na to, proč tu vlastně jsem. Zpětně jsem se doma díval na záznam s GPS trackeru a pěšky tento den nachozeno cca 37km a to mě čekají ještě Prodigy ale únava nějak nebyla znát
ProdigyCo sebou? ideálně nic... no ale tak mobil (+ uzavíratelnej sáček na mobil - už jsem jeden zničil kdysi na Prodigy na Szigetu 09 - utopený v potu). Šrajtofli jsem si vzal takovou malou kapsičku, v té tahám cizí měny když někam cestuju. Zredukoval ji na nejnutnější věci, čili platební karta, pár drobných na pivo nebo vodu a kartu na otevření pokoje. Občanku a podobné kraviny (doklady) jsem si vyfotil do telefonu (co kdyby náhodou). Gopro sebou. Oblíct jen na koncert a na cestu péřovku, protože ta se dá v případě nouze sbalit do balíčku rozměru asi 15x20cm.
Je 18:45, takže ideální čas vyrazit. Cestu už znám skoro nazpaměť ... no ona je taky dost jednoduchá i když jsem šel k hale stejně jinudy. Ještě jsem se cestou stavil na pivo v jedné hospodě, kde měli docela velkej výběr piv a byly na UK poměry dost levny, takže většina 2-3 libry za pintu. Takové rychlejší pivo, ale nebylo špatné.
Pak už rovnou k hale. Tak už se scházeli Prodigy fans a dělaly se hloučky lidí, ale nic moc výraznýho. Už cestou jsem potkával docela dost lidí co šlo na koncert, spousta evidentně starších než já (a to nejsem žádnej mladík, 37 za rohem).
Zjistil jsem od místního vestičkáře, která že je ta správná díra kudy se tam mám vydat podle nápisu na vstupence, protože vstupů bylo několik (a nepřišly mi tedy zrovna logicky rozdělené, ale co už). Kousek od pokladny byl ještě venku stánek s ofiko merch. Ale moc tam toho neměli. Trochu mě jen překvapilo, že tam měli podepsany koncertní setlisty, a v tom příšeří na dálku jsem se snažil rozluštit, jestli je na setlistu i dnešní datum. Nebylo, byl to univerzál setlist pro listopad podepsanej členy kapely (za 10 liber, to si strčte
), ale vydělat se dá evidentně na všem.
Fronta u vstupu byla krátká a do začátku supportu bylo ještě dost času, takže žádnej spěch. Dostatek času očekovat jak vlastně probíhá security kontrola u vstupu, protože zjišťuju, že kompaktní foťáky nevadí nikomu, ale GoPro je na koncertech zlo. Security s ním nepouští a někdy se vrhají i do kotle když vidí někoho jak natáčí. Stalo se mi to třeba v Mnichově minulej rok, kdy po mě šel jeden sekuriťák asi 4x z toho jednou skočil na lidi, ale měl smůlu
Security u vstupu měli takovy ty plácačky jako detektory kovů a co jsem vysledoval, tak asi docela citlivý, protože skoro každýmu vřískaly i hodinky. Hmmm, takže pronést gopro jak bývalo jednoduché, že se strčilo do kapsy nebo v největší nouzi do spoďárů v tomto případě nehrozilo. Jup ještě, že jsem si nevzal normální peněženku, ale tu kapsičku na drobný. Do ní se při troše snahy to GoPro vejde. Takže vyhrnutej rukáv aby byly vidět hodinky, do jedné ruky mobil, do druhé ruky kapsičku jakožto peněženku. Týpek klasicky vošmátral, přejel plácačkou a kontrola prošla bez zaváhání
Kousek za kontrolou už jen načtení ticketu a můžu jít dovnitř.
Hned za kontrolou ticketů byl nějakej pult a okolo něj lidi, tak si říkám jo to bude asi šatna hned za vchodem. Omyl, byl to normální bar kde se dalo koupit pivo, voda apod. Stáli tam i někdo ze stewardů jak tu byli pojmenovaní, tak jsem se zeptal jestli je tam někde nějaká šatna, kde by se dala nechat bunda. Slečna mi odvětila, že žádná šatna není. Tak jsem si jen zaťukal na čelo a odešel od ní bez poděkování. Okamžitě se mi vybavil koncert Prodigy na konci listopadu 2009 v Praze, kde známá WTF Entertainment měla na webu taky informaci, že šatny nebudou. Naše Czech Crew je nakonec dotlačila k tomu, že šatny byly. Prostě WTF? V dnešní době na podzim a koncert bez šaten? Trochu mimóza. Ale teď už dotlačit pořadatele na zařízení šatny to asi nevyjde
V případě tohoto koncertu ani žádná taková informace nikde nebyla, prostě šatny nejsou. I když venku měla být docela kosa, tak se to dalo a spousta lidí dorazila bez bundy třeba jen v mikině.
Jenže být v kotli i v blbé mikině za mě prostě nepřichází v úvahu. Uvnitř jsem trochu zčeknul okolí, abych si udělal trochu představu co kde je a jak se případně snadno dostat na konkrétní místa v hale, jako je hajzlík, kde sehnat nějaky pití apod.
Hala byla zatím ještě míň než poloprázdná a jen v rohu stage stál u malýho pultu nějakej týpek co tam něco pouštěl. Na stagi jen uplně vpředu nějaky bicí a par dalších věcí a hned za tím vše schováno za černým závěsem. Tribuny nebyly zaplněné ani z 1/5 a na place lidi jen uplně v předu a to ještě tak dost na volno a pak už jen sem tam pár lidí. Prošel jsem teda halu, klasika uprostřed zvukaři.
Pak jsem zalezl do druhýho výklenku a tam byl další stánek s pitím a vlevo za dveřma větší místnost a tam bylo těch barů docela dost. Vlastně celá stěna byl jeden bar vedle druhýho asi tak 8 barů, délka tak 30m a hned u vchodu do místnosti odděleně opět stánek s ofiko merchem.
Začal jsem bloumat halou a nenápadně obhlížet, kam bych mohl uklidit bundu, protože mít ji na sobě nepřicházelo v úvahu. Vytipoval jsem si několik míst. Mezitím přestala hrát puštěná hudba a trochu se setmělo, v hale pořád dost málo lidí. Bylo jasný, že Horror začíná
(doslova)
Nějaky mizerny intro a z boku najednou na stage přileze nějakej vyhublej týpek v trenkách a tričku s krátkým rukávem. Zaleze za bicí a hned jak zaleze, tak se na stagi zprava objeví nějaky stvoření v obrovským klobouku. Vypadá to jak nějakej rasta ale není mu ani vidět do xichtu. Dojde k pultu na druhé straně něco zamele a asi začíná něco hrát (pouštět - neví mebylo to poznat).
Kvalitou zvuku špatné (ale je to support že), no a kvalitou produkce taky hodně špatné
Znělo mi to jako nepovedenej hiphop, ale tyhle styly já hážu všechny do jednoho pytle, jestli je to hiphop, triphop nebo jinej hop neřeším. Jako něco z hiphopu se mi líbí, ale není toho moc a jsou to spíš výrazně starší věci. Něco huláká do mikrofonu i když držku má schovanou pod cípem klobouku. Pak přileze ještě další černej. Ten má panka je oblečenej do reflexní bundy policie. Oba dva něco hulákají do mikrofonu. Ani po 3 minutách jsem nepochytil jediné slovo, kterýmu by bylo rozumnět
Průběžně se hudba trochu zlepšila (nebo možná kvalita zvuku) a sem tam jsem už i nějaky slovo pochytil, ale nic co by mě zaujalo.
Začal jsem teda bloumat pomale halou, abych někam uklidil tu bundu. V úvahu přicházelo ji spakovat do malýho balíčku a schovat za vstupní dveře, které byly uchycené ke zdi a nebylo za tu mezeru skoro vidět. Bylo jasné, že zavírat se nebudou, protože za nima byl bar, ale bylo tam hodně rušno, takže si mohl hned někdo všimnout "hele co to tam schováváš". Další místo by se dalo k bočním tribunám, byly tam místečka kam by šla zastrčit, ale bylo to částečně zahrazené, takže by to šlo hodně blbě. Pak ještě na kraji tribuny u vchodu z boku, tak to strčit pod lavičku, ale to bylo poměrně na očích a přinejmenším podezřelé "jako hele co to tam cpeš za balík, není to nějaká výbušnina?" No takže jako nejideálnější místo se ukázaly schody jako vstupy ze spodu na tribuny. Byly z jedné strany vždy vyřízlé takže tam byla díra a nebo za první schod, tam bylo prostoru víc, běžně se tam člověk nedostal a nebylo tam vidět.
U všech 4 schodů na tribuny vždy stáli 2 "stawardi" kteří kontrolovaly pásky na ruce jestli tam člověk může. Říkám si s poctivostí nejdál dojdeš a hele tady u těch schodů je taková postarší ženská, ta bude určitě sdílná a dovolí mi to. Omyl, ženská se sice hezky usmála, ale řekla, že ne a naznačila, že si ji mám dát kolem pasu. Chvíli jsem zase bloumal a říkal si, že se nenechám jen tak snadno odbýt. Přecejen ty schody na tribuny jsou tam 4, takže šance ještě je.
U druhých stál mladej upravenej týpek a nějaká pěkná slečna, oba ve stewardovským slušným oblečení, povídali si spolu, sledovali cvrkot okolo a kontrolovali ty co chtěli jít nahoru. Tak jsem za nima došel a opět slušně je poprosil s vysvětlením, že nejsou šatny a v bundě v kotli nene, tak jestli bych tu bundu nemohl sbalit a dát za ně pod schody za tu ochrannou pásku. Týpek zapřemýšlel, a pak svolil, ale s tím, že hlídat ji teda nebude. Řekl jsem mu, že ani nemusí, sbalil jsem bundu do balíčku, borec vyvalil oči jak je to malinky a šoupnul ji za první schod za železnou konstrukci schodů. Nebyla vůbec vidět. Slušně jsem jim poděkoval a odešel kousek dál a jen poočku zkontroloval jestli se neděje něco nekalého, i když je to jen bunda nic v ní nebylo. Přijít jsem o ni nechtěl a jít v kose z koncertu když jsem mokrej se mi nechtělo o nic víc. Vše OK, šatna zařízena, zábava může začít... i když Horroráci teda jako zábavu nepovažuju.
I když se snažili dělat dobrou show a hudba se trochu zlepšila, pořád to nebylo nic co by mě zaujalo. Asi jsem moc náročnej
Skočil jsem si pro jedno pivo (za 5,5 libry) ale pitelné překvapivě i bylo. Procházel jsem se po hale a sledoval lidi okolo, co se to tam vlastně sešlo za sebranku. Byla to musím říct totální všehochuť a jak už jsem psal v průběhu pár věcí na fóru, připadalo mi, že docela snižuju věkovej průměr obecenstva
Pobíhali tam lidi v tričkách Prodigy (hodně z nich koupených na místě), sem tam se objevily i nějaky postarší trička a pár homemade bylo k vidění taky. Dokonce tam přišli evidentně i fans Ho99o9. Viděl jsem tam i nějakýho týpka vypadal jak manažer, kterej si jen tak na chvíli odskočil na Prodigy z nějaké porady, byl v saku
Někteří vypadali jak kdyby dorazili čerstvě z ještě nekončící technopárty. Sem tam nějakej pankáč, ale žádnej zfetovanej trhan, fetky se nekonaly, naštěstí. Některá individua hodně budila pozornost.
S tím jedním pankáčem tam byla holčina, štíhlá s výbornou postavou, evidentně teda hodně vystuženou umělou výbavou, vysoká asi dva metry, možná trochu míň, protože měla hodně vysoky boty. Něco jak kanady, ale lakovany a se šněrováním až těsně pod kolena. Vypadala trochu jak domina, vlasy uplně kratičky max asi 2-3 mm, do vlasů nasypany nějaky třpytky, hodně výrazné líčení, ale ne umělej mejkap stylu sfinga. Ale působila sympaticky. No jednoznačně nepřehlédnutelná.
Vpředu u podia už to trochu houstlo a lidi docela pařili, týpci na podiu už taky vypadali i docela akčně, ale hudba mi teda nic neříká. Pak jsem konečně zaslechl něco srozumitelného co potěšilo "Do you want the Prodigy?" Aaaa blíží se konec Ho99o9u, …už se to blíží. Týpci dokončili poslední věc a pak současně s technickou četou sklízeli svoje nádobíčko z podia. Signál pro mě, že se mám spakovat a přesunout směr podium. Což nebyl vůbec žádnej problém, protože hala v tu chvíli byla zaplněná pořád možná tak z poloviny.
To mě trochu znervozňovalo, protože jsem si hned vzpomněl na Vídeň 2009 a Gasometer, kdy jsem se pár minut před začátkem koncertu rozhodl, že si skočím dát ještě foťák do šatny. Během pár minut jsem byl u Radka zpět ve 3 řadě, prostě jsem tam přišel bez jakýhokoliv prodírání lidma. A zároveň taky na koncert v Budapešti, kde těsně před koncertem se dalo ještě roztáhnout ruce a klidně se otočit s roztaženýma rukama prostoru požehnaně.
Za úklidovou četou se spustilo obří bíly prostěradlo, ktery zakrylo komplet celej prostor a chvíli na to se na prostěradle rozsvítil batmanovskej signál. Teda skoro... nebyl tam netopír, ale mravenec v kruhu (tak jak to mají Prodigy vyfoceny na instagramu). Za prostěradlem samozřejmě občas prosvítalo světlo z batereček, jak se chystá stage.
Byla puštěná nějaká hudba. Něco jsem znal něco ne. Tak nějak znuděně jsem stál a rozhlížel se co se kde děje. Posledních x koncertů chodím defakto vždy z levé strany a postupně se dostávám ke středu. Tady taky, ale vzhledem k docela řídkému zaplnění a taky tomu, že přímo přede mnou a vpravo ode mě se pohybovalo docela velky množství holek, převážně menšího vzrůstu, bylo jasné, že tahle cesta dopředu bude úplně zadarmo.
Stál jsem asi v 5. nebo 6. řadě vlevo cca na úrovni kde cca končí Leova bicí soustava. Přímo přede mnou se pořád do rytmu kroutila taková postarší nesympatická škeble, přímo vedle mě týpek, kterej byl evidentně stejně znuděnej jako já. Věkově +-2 roky jak já, takže jsem ho vytipoval na nějakýho skalního fanouška. Jeho výraz na tu škebli byl podobně znechucenej a opovržlivej jako ten můj
Vpravo předmnou už bylo trochu lepší. Hlouček mladých slečen, i když půlka z nich byla evidentně uměle upravena, a i když teda všechny atraktivní, tak asi jen jedna působila sympaticky, no ale aspoň teda bylo na co dívat.
Hala už se začínala plnit, dostupné tribuny zaplněné tak ze 3/4, ale pořád se zdaleka nedalo říct, že by ani na place bylo narváno. Jako v té půlhodince chystání stage a nikde žádná tlačenice, žádny mačkání? Co to sakra je za fans? Tohle začíná zavánět průserem. Říkal jsem si, škoda že tu není Annie, aspoň by nebyla nuda. Trochu mě z letargie vytrhlo když do placu poustili Jolene od Dolly Parton.
Nakonec teda jo hala +- plná byla ale určitě se nedalo říct bylo vyprodáno a že by byla narvaná. Přestala hrát hudba a zhasnul mravenec na prostěradle... konečně je to tady
Intro - Začnou nějaké zvuky na pozadí do toho jako by nějaký hlas něco hlásil. Přišlo mi že opakuje "This is not test" a pak ještě něco, tomu jsem uplně nerozumněl, pak se na prostěradle zobrazí maska autobusu přes celou plochu. To ve chvíli kdy začne hrát pořádně intro, začátek je udělanej z No Tourists do toho se pak přimíchá klasickej začátek intra co bylo na live Worlds on Fire a do toho zamícháno ještě něco. Docela dobré. Pak v jednu chvíli zhasne maska autobusu a uvolní se prostěradlo, to ještě technici v rychlosti odklidili. Přicházel Leo s Liamem. Ten se svými typickými gesty a zalezl za mašinky. Hned za nimi přišel kytarista. Jméno doteď nevím, v Mnichově ještě z nějakýho důvodu nebyl. Připomněl mi svým vzhledem Martina Gora z Depeche Mode v dobách historických
Jako poslední přišli Maxim s Keithem. Maxim zas v nějaké té bundě s obrovskou kapucí takže odzadu vypadal od pasu nahoru jak Yetti
a Keith bíly kalhoty něco jak pro americkej fotbal a otřásněnou bundu. U Keitha jsem si hned když přicházel všiml, že docela přibral, narostlo mu břicho, no jo už není žádnej mladík a určitě se výrazně míň hejbe a to teda i na koncertech. Stage vypadá docela zajímavě. Liam samozřejmě jako vždy uprostřed a za ním dvě velké makety patrových autobusů. Autobusy myslím nebude problém převážet na EU koncerty, protože jsou to jen krátké předky. Tipuju tak do 2m hloubky maximálně a jsou asi ze dřeva nebo z nečeho takovýho, asi to bude bez problémů rozložitelny. Leo s jeho bicími klasicky nalevo od Liama, na dupáku má ten znak opice z mříže v kruhu Champions of London (je to taky na instagramu).
Po intru začali s Breathe. Klasika, když se Breathe rozjede, jal jsem se skákání, jeden skok, druhej skok a najednou STOP! Přestal jsem skákat. Do prdele co to má být, v té části kde jsem byl tak okolo mě tak 5-7 řad lidí na každou stranu se ani nehli a jen čučeli s mobilama v pazourách. Si říkám co to má jako být, to přišli na operu nebo divadlo? Tak jsem se chvíli tak nějak jen hejbal do rytmu. Breathe hráli trochu jinak než jsem zvyklej, jakoby to nebyl Breathe a po něm Breathe Dubstep, ale trochu spíš smíchany dohromady. Změna ne moc výrazná, ale určitě ne špatná. Každopádně to místo kde jsem byl bylo úplně o ničem a vůbec se mi tam nelíbilo, protože skákat tam jako jedinej mezi haldou soch to je prostě špatně.
Po Breathe přišlo Resonate. To moc skákací sice není, ale track i na živo dobrej. Už jsem se chystal na to, že vytáhnu gopro a začnu natáčet. Pokud by si mě nevšim nějakej security, tak mezi těma solnejma sloupama by ten záznam byl jak ze stativu
Jenže ve chvíli, kdy jsem vytahoval gopro z kapsy jsem se podíval doprava ke středu stage a naznal jsem, že tam to bude mnohem lepší místo, že tam se evidentně docela paří. Tak jsem se tak nějak lehce provlnil mezi lidma.
Zrovna ve chvili, kdy se začne pořádně pařit na Nasty jsem se ocitl přímo na pomezí lidí co paří a lídí, kteří valí pogo na plny pecky. Takže jsem na uvítanou během jedné sekundy dostal asi tak 4 brutální rány loktem z každé strany a hned vzápětí se celej dav v tom místě posunul asi o 3 metry směrem k pódiu kdy se to celé zmáčklo. Bohužel mě to taky přimáčklo žebrama přímo na něčí loket. Žebra mě i po týdnu a půl pořád trochu bolí, když si to v tom místě zmáčknu a nebo se nějak blbě ohnu, takže minimálně solidně obraženy. Pocit jako když chceš přejít ulici uděláš jeden krok, druhou nohou si ještě na chodníku v tu chvíli tě sejme projíždějící autobus
Ve chvíli se zastavil tlak davu protože už dál nemohl, jsem si řekl jo tohle je to správné místo, tady jsem doma
Jakmile skončilo Nasty, vzal jsem gopro a strčil jej do sáčku do kapsy, protože mi bylo jasné, že tam stejně nic rozumného nenatočím.
Další byl na řadě Omen. Lidi to přivítali s velkými ovacemi. Já na to pařil hlavně, protože jsem se nechal strhnout okolím, jinak by mi vůbec nevadilo, kdyby to nahradili něčím jiným v setlistu.
Chviličku ticho a pak začíná Champions of London. Takže trochu uklidnění a ve chvíli kdy se CoL pořádně rozjede tak zase řežba
dobře se na to na koncertu paří.
Voodoo People... na to jsem se hodně těšil, trochu uklidnění, prostě některé staré tracky nerezaví.
Run with the Wolves, Keith trochu změnil to svoje "what you gonna fuckin do?" na začátku. bohužel zvukař v případě Keitha byl celej koncert asi trochu nahluchlej, protože se Keith trochu ztrácel a přišlo mi, že musí opravdu hodně zařvat.
Po RWTW byla krátká mezihra, která se mi líbila i když mi to trochu připomnělo Adagio for Strings od DJ Tiesta (ano opravdu z tohoto profláklého coveru) ta část kde je editovanej ten zvuk z houslí nebo z čeho to je.
Pak The day is my enemy + D&B Remix jo tohle bylo taky příjemny, hodně se mi líbí live i ta D&B část.
Need Some 1 - na albu to u mě začíná docela zapadat mezi tracky, ktery úplně nevyhledávám, právě kvůli tomu, že je to příliš jednoduché a opakuje se. Live jsem se ale na to ale hodně těšil. Je to lepší než studio.
Další v pořadí Everybody in the place, tak jak to hraje teď mi hodně vyhovuje i když je to bohužel docela krátké. Jediné co mi to trochu zkazilo byla dost silná rána do hlavy zleva odzadu. Myslel jsem, že loktem. Okamžitě jsem uhnul hlavou a otočil se o co jde a hned jsem ucuknul znova, protože bych dostal kanadou do xichtu. Crowd surfing sice chápu a nevadí mi, pokud jsem dál od něj. Když jsem jeho součástí, tak ho nemám rád, protože to bývá obvykle nečekané a nedobrovolné, vždycky dostanu tak akorát ránu a nejčastěji je to právě botou.
Pak to pomale přechází do nějakých beatů a průběžně se Keith přesouvá doprostřed a nějak se začíná červenat. Takže i když nemám naučený setlist, tak je jasné, že na řadě je Keithovina ve formě Firestarteru. Všechny světla jdou do červené a následně se do toho po chvíli přidávají i bíle, světelná blikanice jako prase, epileptik by si užil
V tu dobu jsem si všim, že i v místě kde jsem byl na úplném začátku už to celkem paří, ale do té doby bych tam asi chcípnul nudou
Jen mi trochu připadá, že Keith už si ani moc nepamatuje text, nebo spíš co je v které části, protože mi přišlo, že to trochu míchal.
Roadblox bych klidně ze setlistu vypustil a nahradil něčím jiným, ten mě moc nenadchl ani na albu.
No Good, na to jsem se hodně těšil, vyřádil jsem se nádherně. Další z věcí co se prostě neomrzí.
Light up the Sky tohle je live pecka, ale to je i na albu, to se dalo čekat, výborné!
Následuje Smack My Bitch Up, tam není co řešit, to je prostě legendární track, jen ta část kde se jde dolů mi přišla, že se uplně moc nepovedla, spousta lidí zůstala stát a jako většinou spousta vyskočí dřív.
Po SMBU se samozřejmě všichni zdekují pryč a to docela rychle. Co mě ale překvapilo když jsem se podíval na tribudu vlevo od podia, tak docela dost lidí začalo odcházet taky, jestli to snad neznali a mysleli si, že je fakt konec. V jednom místě tam odešlo dobrých 30 lidí, nechápu.
Příchod zpět na stage a jde se na We live forever, super, tohle funguje velice dobře a hala je jedna velká párty!
Potom Their Law, tak tohle je vždycky totální masakr, jedou se kruhy, pogovačka jako prase, během pár sekund jsem byl skoro u zvukaře což bylo v půlce haly a hned zase zpátky úplně vpředu
Take me to the hospital, taky track kterej by se dal nahradit i když se nedá říct, že by mi vadil, lidi při něm hodně spolupracují s kapelou. Docela obstojně to nahrazuje bývalé zakončení koncertu trackem Out Of Space. Tady jsem tak trochu počítal s koncem i to tak vypadalo, skoro vše utichlo, ale z podia nikdo neodešel, takže nakonec bylo jasné, že ještě něco příjde. Chvilka váhání jestli se něco bude nebo nebude dít.
Začínají se prodírat první tóny. Je tu Timebomb Zone! Super, tenhle track se mi začíná líbít víc a víc a live to je hodně povedené a funguje to. Jen to Liam nehraje od začátku. Spíš to vypadá jako jen trochu prodloužená druhá půlka studiové verze, takže celkově hodně zkrácené.
Tím koncert končí i když někteří v hledišti ještě skandují, že by chtěli víc. Pomale se rozsvěcují světla takže je jasné, že dál už nic nebude.
Opět tedy totálně propocenej. Ale spokojenej. Koncert výbornej. Něco jako snaha o získání setlistu nebo nečeho podobného u mě neproběhla. Pomale jsem se začal přesouvat přes halu směrem, kde jsem měl schovanou bundu. Na místě pořád byl týpek s holčinou coby "stewardi". Došel jsem k němu a ze srandy říkám jestli mi bundu hlídal
jak mě uviděl, tak si asi vzpomněl, ale jen pokrčil rameny, že neví a pustil mě. Hrábnul jsem za schody a na první dobrou nahmátl balíček. Poděkoval jsem jim, ukázal zvedlej palec jako, že jsou super oproti té škebli, co mi to nedovolila a s rozbalovaním bundy jsem se od nich vzdaloval.
Nešel jsem ale k východu, ještě jsem chtěl chvíli sledovat cvrkot v hale. Kromě odcházejících davů se tam občas dělaly skupinky lidí co se ještě jen tak bavily. V jedné z těch skupinek jsem zahlídl toho pankáče s vysokou holohlavou holkou. Procházející okolo nich se u nich zastavovali, vždycky prohodili pár slov a pak se s nima chtěli fotit
Připletl jsem se k nim a nakonec se dal do řeči taky, jen takovy běžny tlachání, ale fotit se s nima mi už přišlo trochu blbý
byl bych asi třicátej, kdo se s nima, teda hlavně s ní chce fotit. Takže to jsem vynechal už jí to muselo lézt na nervy
Ale při pokecu musím, říct že to nebyli žádní magoři. Naopak oba působili velice inteligentně a měli přehled nejen o hudbě. Inu opět se potvrdilo nesuď člověka podle netradičního nebo výstředního vzhledu. Při vycházení z haly jsem se pak rozloučili. Fakt fajn pokec.
Před halou rušno. Několik maníku tam mělo na zemi rozházeny trička s potiskem vpředu stejnej jako jsem měl já svoje 8 let stary ofiko tričko a vzadu byl dodělanej fialovej potisk tour s vypsanýma termínama. Prostě šmejdsky fake trička za 20 a následně 15 a 10 liber. Když je třikrát vypereš, tak se srazí a můžeš je vyhodit
Pořád tam vyřvávali jak na lesi. Když jsem viděl, že jsou ze předu stejny jak to moje a navíc byla kosa, tak jsem si sundal péřovku a venku si sundával i to svoje spoceny roztrhany tričko.
Oblík jsem si jen zpět tu bundu bez trička. Pak když jsem šel poblíž jednoho z těch prodejců, tak jsem si říkal, že si z něj vystřelím. Když jsem procházel kolem něj, tak na mě začal mávat tričkem a že za 10 liber super tričko z koncertu. Vzal jsem to svoje potrhany roztáhl jej před ním a říkám, že mu dám svoje skoro stejny jen oficiální a zadarmo jestli chce. Tím jsem mu asi trochu odradil zákazníky
Už před koncertem jsem počítal s tím, že tričko půjde do koše, že zpět ho nepovezu. Nakonec mě napadla jiná věc než ho vyhodit do koše. Při odchodu s davem se šlo kolem asi metr vysoké zídky a pak přes dřevenej mostek. Vzal jsem tričko a položil jej normálně rozložené, aby bylo vidět logo Prodigy na tu zídku a pokračoval v chůzi. Přešel jsem jen ten mostek a za mostkem jsem odbočil oproti ostatním doleva, abych na to tričko viděl, jestli si jej někdo vezme. Na to místo to bylo od trička asi 30m, ktery jsem ušel. Když jsem se podíval, tak to tričko už tam nebylo. Normálně během těch 30 metrů už si jej někdo vzal
dotrhany propoceny tričko s uřezanými rukávy. No ať slouží novému majiteli
tak jsem se usmál a už jsem se zdekoval na hostel. Sprcha a do postele.
Koncert hodnotím, jak jsem si ho užil a celkově jak se mi to líbilo jako jeden z nejlepších z Prodigy, na kterých jsem byl, top 5 určitě, možná i top 3. Asi na to mělo hodně vliv to, že se setlist konečně výrazněji změnil a hrály se novy věci.
Zvukově řek bych kvalitní určitě nadprůměr, jen ten Keith by mohl být lepší, to zvukař uplně nevychtal. Kytarista není ani z daleka tak výrazná postava jako býval Rob, víceméně jsem jej v průběhu moc nevnímal.
Leo za bubnama odvedl svůj standard.
Liam... no konečně z vás něco novýho vypadlo pane. I v průběhu bylo znát, že si s trackama hraje, jen mi přišlo, že docela častěji bývá schovanej vzadu u bočních mašinek, a nebylo ho tak tolik vidět. Možná to ale byla jen náhoda, že jsem si toho nějak víc všímal.
Keith... pohybuje se po podiu mnohem míň, no ale tak už je to docela starej páprda a to co předváděl kdysi, to už neuvidíme nikdy to je jasny asi každýmu.
Maxim... kvalita jeho projevu ve srovnání s dobami dávno minulými je taky ta tam. S ničím závratným už asi taky nepříjde. Celkem klasika "where are my people", "all my warriors" apod.
No a na raritní věci nebo premiéry na koncertech teda úplně štěstí nemám, jako že by zahráli něco starýho, co běžně nehrajou jako třeba pár dní později Fire.
9.11. pátekČeká mě nejhorší den tohoto tripu - cesta domů. To znamená kousek na nádraží, odtud vlakem na letiště do Manchesteru. Z Manchesteru let do Düsseldorfu, tam projít pasovou kontrolou. Ano vzhledem k plánovanému Brexitu jsou zavedeny opět pasové kontroly i když stačí občanka, tak kontrola prostě je. A tady vzhledem k tomu, že moje občanka už nepatří mezi nejmladší a v nesvěžejším vzhledu, se mě kontrolor ptal, jestli mám u sebe i řidičák, tak jsem mu jej podal, zkontroloval jestli xichty sedí a OK.
Už před začátkem výletu jsem věděl, že po koncertu vyhodím tričko a bral jsem si i stary jeansy, ktery jsem taky počítal, že někde hodím do koše. Taky se tak stalo u vlakáče jsem vyhodil i kalhoty - vypadaly ještě hůř než když jsem odlítal z domu.
Jako náhradní kalhoty jsem měl teda reprezentační šusťákové kalhoty, no a ta bunda co jsem měl je vlastně taky sportovní. Člověk tak samozřejmě uplně nezapadá mezi ostatní lidi, co jsou na letišti, protože ve sportovním tolik lidí necestuje. Takže při kontrole mě samozřejmě stopli jako "podezřelejší" osobu než běžnou a tak dělali ještě zvláštní kontrolní stěr jestli na báglu a na věcech nemám nějaky stopy po drogách
v mým případě samozřejmě negativní, zdržení se tak konalo asi jen minutu. Ale pobaví to když člověk dopředu trochu ví, že takhle působí na letišti. Nejmíň kontrolování jsem zažil před pár lety, když jsem cestoval do Ženevy. Tenkrát jsem vytáhl občanku jen když jsem odlítal z Prahy, pak už po mě nikdo nic kromě boarding passu nechtěl až domů.
V Düsseldorfu asi 3 hodiny zevlingu při čekání na letadlo Düsseldorf-Praha. Cestování mi nevadí, i když je delší a třeba se někde i dlouho čeká, ale jen v případě, že je to takto naplánováno. Tady jsem s tím čekáním naštěstí počítal. Celá cesta až do Prahy probíhala v pohodě podle plánu. Přílet do Prahy lehce před 20. hodinou.
Cesta z Prahy naplánovaná dopředu nebyla. Prostě podle toho kdy se vymotám z letiště a dostanu se do centra, tak buď ideálně pojedu vlakem pár minut po 21.h, nebo prostě najdu jinej spoj, asi bus.
Všude vše navazuje. Pak člověk dorazí do Prahy a naopak se začne vše srát. Vymotám se z letiště, ještě narychlo nakoupím něco malýho k snědku na cestu. Vylezu z letiště ujíždí bus. Zjišťuju podle jízdního řádu, že vlak možná ještě stíhám. Tím vlakem bych dorazil do Brna asi lehce před půlnocí, takže by pak šly rovnou rozjezdy nočních autobusů. Další bus z letiště přijede později (nebo možná vůbec - prostě asi vynechal). Takže to byl spíš ještě další. Tím co nepřijel bych možná úplně těsně ten vlak stihnul. Tímto už to asi nehrozilo. Návaznost pražské dopravy je naplánovaná úžasně. Přijede autobus z letiště ve chvíli, kdy bus zastaví, odjíždí metro. Jedu dalším spojem, kde mám přestupovat se tato návaznost opakuje. Vystoupím z metra a navazující právě odjíždí, takže dalším. To že nestihnu vlak už je zřejmé, protože díky úžasné návaznosti, s pomocí které bych jej možná snad i stihl bych se na nádraží dokodrcal skoro s 20minutovým zpožděním. Takže už cestou na mobilu kupuju jízdenku na studenta do Brna - štěstí... předposlední volná jízdenka, jen dojezd do Brna je trochu později. Vlakové nádraží vynechávám a mířím rovnou na Florenc. Na Florenci asi půlhodinka zevlingu a pak do busu.
Vedle mě seděl nějakej týpek vypadal v pohodě, si říkám jo už to bude pohodová cesta. Omyl jako vrata... no ještě větší než vrata. Dotarasila se tam nějaká relativně mladá ženská, určitě mladší než já. No ale vorvaň vedle ní vypadá jako anorektik v posledním stádiu před smrtí. A že došlo k záměně míst, že tady má sedět ona a týpek, co sedí vedle mě má být na jejím místě. Tak si tak říkám boha jeho to snad budu sedět na zemi v uličce ne? Ta se tam nemůže vejít, i kdyby zůstala stát. Nevím jak se jí to podařilo, ale nasoukala se tam a když jsem si sedl tak dokonce nepřečnívala na moje sedadlo, to fakt nechápu, jak tohle dala. No nic nasadil jsem sluchátka a neřešil ji. I když se cestou občas vrtěla, a nebo když vytahovala flašku s vodou ze síťky před sebou na sedadle, tak ji vytahovala na slepo, protože ji přes to svoje obrovsky tělo nemohla vidět, to jsem se v duchu docela bavil
Nejhorší nastalo před Brnem, protože usnula. To by nebyl ani takovej problém, jenže ona i začala chrápat, a samozřejmě jí padala hlava i když přes její tloušťku moc neměla kam a navíc jak usnula tak trochu slintala. Pohled pro bohy
Už jsem přitahoval nádraží očima, abych se od ní vzdálil.
Příjezd do Brna o pár minut dřív, ale v 0:30 nejede rozjezd až do Modřic kde bydlím, navíc to objíždí a jede tak skoro půl hodiny. Jenže už v autobuse jsem náhodou zkusil vyhledat spoje a zjistil jsem lehce po půl, že jede i vlak, tím je to asi 7 minut a pak asi 10 minut pěšky, ale rozhodně rychlejší cesta. Koupím lístek... ha nádraží už je zavřené... v Brně je prostě vlakové nádraží tuším od 23 do 4 hodin zavřené. Znalý místních poměrů jsem přes sklo namžoural na tabuli odkud to jede. A vydal se podchodem oklikou na nástupiště.
Nebýt místní, tak nejen že mi vlak ujede, ale asi ani nezjistím, kudy bych se na nástupiště nějak dostal. Sakra když to nádraží zavírám, tak taky někde vyvěsím, jak je možné se dostat na vlak, který tam normálně zastavuje. Ale nádraží je prostě zavřené. To zas někdo dlouho přemejšlel. Cizinec by prostě neodcestoval. I já to stihl těsně.
Zbytek cesty už byl na pohodu. Doma jsem byl asi v jednu ráno, takže odhadem asi jen o půl hodiny později než jsem plánoval.
Výlet jednoznačně vydařenej.
Případné fotky (spjato s Prodigy je tam toho dost málo):https://lukuc.rajce.idnes.cz/2018-11-04 ... _Mallorca/https://lukuc.rajce.idnes.cz/2018-11-05 ... _Mallorca/https://lukuc.rajce.idnes.cz/2018-11-06 ... _Mallorca/https://lukuc.rajce.idnes.cz/2018-11-07 ... Liverpool/https://lukuc.rajce.idnes.cz/2018-11-08_Liverpool/https://lukuc.rajce.idnes.cz/2018-11-09 ... ol_-_Brno/