Radku, koupit ticket je to nejmenší, ještě furt sou v prodeji, i jednodenní, i když už za vyšší cenu 10500 HUF (=cca 900Kč)...

Naše vlčí smečka jede vlakem. Chceme pořádný učitelský diktát v kupé. Chci slámky a kýbl! Jinak jsem hrozně zvědav na tento festival. Maďaři mají podle mne nejlepší festivaly ve střední Evropě. Zatím jsem byl Balaton Sound, Sziget a Volt a bylo to skvělé, jak organizačně tak line-upem.

Tak zítra, bojovníci Budeme tam tak kolem 18:00. Kdyžtak mám číslo na Kufca, tak se tam snad někde sejdem.

Sejdem! To si piš . Měli bychom se tam taky objevit kolem 18:00 dle mých propočtů, ovšem pokud nebude mít vlak zpoždění. Máme dostatečnou časovou rezervu na přestupy. Tak zatím

Tak už jsme zpátky z výletu. Ještě pořád total dead ale akce legendární ! report zkusím dát ještě tenhle víkend... sedlo, kufec, pošlete mi pls společné fotky na mail nebo přes ksichtknihu

Mé dojmy z Fezen festivalu:
Nadešel datum 26.7.2018 a já naskočil do vlaku do Břeclavi. Ve vlaku už mi držel místo Lukasz. Netrvalo dlouho a ke mě a k Lukaszovi přistoupili v Hranicích na Moravě Robo Bob a Sedlo (na kýbel byl stále ještě čas). V Břeclavi jsme přestupovali ke velmi zpožděnému vlaku do Budapešti. Ve vlaku už na nás nedočkavě čekal Gengy stále něco kousajíc. Jakoby chtěl naznačit, že na kýbel nebude mít čas, že se radši bude věnovat konzumaci potravin, než alkoholu. Ale zdání klamalo. Vyvěsili jsme vlajky v kupé, jak do okna, tak do dveří. Navodili jsme rodinnou až skoro intimně introvertní atmosféru. Kýbl byl umístěn na zem doprostřed kupé, slámky byly rozdány (chtěl jsem růžovou), obsah kýblu byl zaplněn skoro až po okraj.

Cesta nějak začala utíkat rychleji. Možná to bylo kýblem, nebo dobrou náladou. Do kupé si přistoupil Joe, který měl namířeno do Budabešti. Hned při vstupu do kupé dostal slámku. Na to, že neumím skoro nic Anglicky, tak jsme pokecali. Vlastně konverzaci hlavně vedl Sedlo (jsou to učitelé, tak si rozuměli). Joeho jsem také vyzpovídal a sdělil mi, že poslouchá hodně D'n'B, a také mi sdělil, že slyšel nový track Need Some1. Trošku jsem ho donutil, aby řekl, že je ten track výborný .

Domluvené nedomluvené setkání ve vlaku s Flinty a s Milhauzem bylo po haluzi. Měli jsme se sejít až na Fezenu, jelikož jsme nevěděli, o sobě navzájem, jak se budeme dopravovat do Székesfehérváru, ale můj pronikavý nakřáplý hlas z Pohody byl slyšet až do vedlejších kupé, kde mě zaslechnul Milhauz. Ano, identifikoval mě podle hlasu a to jsme se tři roky neviděli, neslyšeli. Sedlo naštěstí byl vybaven spousty slámkami, a tak nebránilo, abychom odstranili ze dveří kupé podepsanou vlajku a nabídli, tak slámku Milhauzovi a Flinty se také nezalekla.

Po alkoholovém dýchánku a několika osobních rozhovorech jsme všichni dorazili do Budapešti Nyugati Pu, kde na nás čekala Pheew s transparentem The Prodigy. Dali jsme jako crew několik povinných fotek, pro mě samozřejmost. V Budapešti jsme se přesunuli na nádraží Deli Pu, abychom mohli odtud vyrazit do Székesfehérváru. Vše začalo probíhat hladce, né že by něco drhlo vyloženě před tím. Pheew je v Budapešti jako doma, tak značně dezorientovanou crew dokázala naorganizovat.

Velmi příjemně zapáchající vlak močovinou byl vypraven z Deli Pu do Székefehérváru, kde už jsme pokračovali i s Pheew. Jakoby vlak nás připravoval na festivalovou atmosféru. V Székesfehérváru se naše cesty rozdělily. Utvořili jsme menší skupinky. Já, Lukasz, Gengy, Sedlo a Robo Bob jsme se šli ubytovat, osprchovat (všichni společně a najednou ....né, tak tohle by neklaplo), nasytit se, abychom mohli vyrazit v plné síle na Fezen.

Fezen na mě působil zvláštním dojmem. Žádný pompézní sponzoring. Čisté toi toi (takže vlak nás jen zkoušel). Jen ten štěrk byl trošku otravný. Stanové město bylo umístěno v areálu na ruggbyovém hřišti. Stany by jsi spočítal, když to přeženu, na prstech jedné ruky. Vyzkoušeli jsme pár atrakcí jako například: řetízkový kolotoč, pivo Plzeň (u stánku se tyčil nápis: Na zdraví) kde nás Pheew navedla. Také jsme byli pozdravit do první řady Milhauze, Flinty a Pheew, kteří nás seznámili se Srbským ortodoxním fanouškem Zlatkem. Pheew a Flinty se pomalovaly fosforizujícími barvami, jakoby tím říkaly: "Zlatko, Ty tady v první řadě zažiješ peklo s československými ženami". U toho už jsme nebyli, protože já, Lukasz, Sedlo, Gengy a Robo Bob jsme takříkajíc ladili formu v klubu Fezen. Hráli nám tam takoví maďarští horkýže.

Docházelo pomalu 23:30. Kolem 23:00 se zvedli z pytlů (těch na sezení) Gengy, Lukasz, Sedlo a Robo Bob, aby mohli opustit club Fezen a dovolit festivalu Fezen, aby je opět pohltil. Já vyrazil o deset minut později. Měl jsem ještě nějakou práci...poslat pohledy. Netrvalo dlouho a byl jsem před hlavní stage ve druhé řadě uprostřed. Cesta byla pohodová, jen se jeden člověk z davu zachoval velmi zle a strčil mě na slečnu na vozíku. Ano, ve druhé řadě byla slečna na vozíku. Snažil jsem se jí a jejímu doprovodu omluvit a následně vysvětlit, že je to pro ní nebezpečné, že může mít lepší výhled na místě určeném pro hendikepované. Jenže ono asi, takové místo na Fezenu nebylo. Pak jsme volali security s Pheew, Flinty a Milhauzem ať problém vyřeší. Nevím jestli se tak opravdu stalo, ale slečna se svým doprovodem zmizela z druhé řady. Lukasz kupodivu se jal, také předních línijí, kdežto na druhou stranu své místo v kotli zaujali Sedlo, Gengy a Robo Bob.

Prodigy nastoupili na hlavní stage bez dlouhého natahování. Musím říct za sebe, že se mi velmi dobře řádilo. Dav mě nechal. Vůbec se netlačil. Žádný pressuring. Dá se říct, že jsem skoro až tancoval, což se mi na Prodigy stalo poprvé a i to, že jsem na ně jel po šestnácté, tak tento koncert měl zase jiný rozměr. Vůbec poprvé jsem slyšel Resonate a poprvé live jsem slyšel Need Some1. Resonate byl takový nemastný, neslaný, ale zase byl lepší než kdysi strašná slátanina Jetfighter. No a Need Some1, tak to nehodlám rozebírat. Všichni dobře ví, že jsem z něj odvařený. A jinak klasicky se nedostalo na No Good ikdyž v tracklistu byl. Jak už to tak bývá, tak neproběhne vše úplně bezproblému. Ztratil jsem po koncertě jeden špunt do ucha při boji o tracklist, navíc jsem jej nevybojoval. Výše zmíněný a vyšší Srb Zlatko si mě pohlídal , a tak ukořistil tracklist právě on. Mám takový pocit, že i Gengy vybojoval tracklist. Paličku vybojoval určitě. Vlajka vlála. Co jsem si všimnul, tak Keef na nás ukazoval různými posunky, že o nás ví. Prodigy stárnou, ale výkon na padesátníky podali velmi dobrý.

tracklist:
Intro
Omen
Resonate
Nasty
Wild Frontier
Firestarter
TDIME
TDIME D'n'B
Roadblox
Voodoo
Get Your Fight On
Breathe
Run
Need Some1
Invaders
Smack
--------------
No Good
Their Law
Hospital

Po koncertě jsme ještě dali pár fotek se Zlatkem a navíc jsme ještě všichni sedli: já, Lukasz, Gengy, Sedlo, Robo Bob, Milhauz, Flinty a v neposlední řadě Pheew k jednomu stánku, abychom mohli pokecat. Nakonec se ještě na pokec stavil i srbský fanoušek Zlatko.
Na druhý den jsem s Lukaszem, Gengym, Sedlem a Robo Bobem jeli do Siófoku, ale to už je jiný příběh.

Zdravím všechny. Myslím, že strýček Kufec to shrnul pěkně a já se určitě nebudu rozepisovat. Klady koncertu: asi nejlepší punk kupé a cesta na Prodigy, co jsem zažil. Jsem rád, že jako šestá rezervačka do tohoto kupé byla právě pro angličana Joea. Můj osobní typ byl totiž buďto nějaká maďarka nebo Prodigy babiška. Joe byl dobrý týpek a nebál se s náma pít. Nechápu, že jsme všechen chlast vypili už cestou tam. Fezen festival je rodinný festival - opravdu malý a lokální pro místní. Tuším, že tam byli snad jen 2 stage? Koncert byl ostřejší než na RfP. Ale i tak jsme měl dostatek prostoru v kotli a pohyboval jsem se mezi druhou až dvacátou řadou úplně v pohodě. Cena lístku docela směšná - 700 kč. Hlavně jsem ale rád, že se v našem věku (30cátníci, 40cátníci) dokážeme pořád rozhoupat na pěknou, organizovanou zahraniční akci. Moji vrstevnici jsou už většinou v prdeli doma s harantama a manželkama. Přebalují haranty, v pátek večer mají teplou večeři, dívají se společně na TV HOVNA a plánují první dovolenou v Chorvatsku. My jsme jiní a jsem za to rád. Už se mi i několikrát stalo, že na třídních srazech padne řeč na Prodigy a koncerty obecně a oni nám prostě závidí naše zkažené FREE životy. Někdy mám chuť tyto lidi hodit na Prodigy koncerty do kotle, ať poznají zaražené zuby v loktech. Jinak si myslím, že naše subkultura je výjimečná a už ani moc nepařím s lidma mimo Prodigy voodoo people crew. Všichni ostatní jsou prostě zatavení. Zápory koncertu: smrad v kupé, kde moc nefungovala klimatizace a totálně stejný track list jako na RfP. Už by to chtělo další nové věci na live.

No shrnuli jste to pěkně a výstižně Takže si nejsu jistý, jestli ještě má nějakej smysl psát můj. Jedině, že by o něj byl extrémní zájem.

Tvé dojmy mě zajímají. Z mého hlediska má to cenu .

Mne taky zajímají osobní dojmy všech mravenců.

Tož tu je můj report. Snad se vám to bude chtít číst

Za překlepy a chyby se omlouvám, word mě to furt chtěl překládat do angličtiny.

https://drive.google.com/file/d/1PcYOEX ... sp=sharing

Hezky sečteno, podtrženo. Milhauzi, mě taky bolí levá ruka (vím kam tím narážíš). Zlatko mě hezky masíroval, ale jak říkáš i přesto velmi poklidný koncert a právě proto jsme se mohli, tak vyblbnout. Tyhle vzpomínky mě budou dlouho nabíjet.
Díky celé crew a The Prodigy za ně.

Sedlo, Ti lidé žijí úplně jinak. Mě osobně se taky už stalo, že mi řekli lidi, že mi závidí, jak nic neřeším a nikoho neřeším, ale opak je pravdou. Jak říkáš jsme organizovaní a né nějaká banda vymaštěných feťáků, jak nás někteří berou. Náš pohyb vždy je třeba pečlivě probrat a zvážit možnosti. Myslím, že tohle zvládáme na jedničku.

Byl to super výlet, díky za report Milhauzi je fakt dobrý. Vytisknu si ho doma na nástěnku.

Jsem rád, že se vám můj report líbil. Takto nějak jsem si představoval, že spíšu tu svou "knihu", ale teda s lepším formátováním textu a obrázků. Tohle sem dělal dost narychlo. Prostě sepsat takovej příběh, takovou kroniku a proložit to fotkama a různýma zajímavostma a vtipnýma situacema.

To už budou vlastně takové paměti. Já si skoro nic nepamatuji . Fezen ještě jo